Evropská unie, Evropský fond pro regionální rozvoj, Integrovaný regionální OP Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Naše vize: Vzdělání + slušnost + zdravý duch = náš cíl!

Bez povoleného JavaScriptu není tento web plně funkční!

Vloženo: 13. listopad 2015

autor Mgr. Mariana Bártová
Na dnešní exkurzi jsme se těšili všichni – obě páté třídy, obě paní učitelky a ano, Praha, matička stověžatá, ta se těšila dozajista také. Proč si to myslíme? Protože nás přivítala krásným slunečným počasím a nádhernou atmosférou. Alespoň na Hradě, kam jsme dorazili po vystoupení z autobusu nejdříve, tam Vám bylo tak krásně, že se ani hradní stráži nechtělo stát na místě.
Dnešní den byl jako stvořený pro pořádný výlet. To ovšem naše nožičky, chudinky, ještě netušily, co je čeká!
Na Pražském hradě bylo dnes překvapivě málo turistů. Ale přece jen, několik výprav z Japonska a Číny jsme zaznamenali. A oni nás. Nebudete tomu věřit, ale vyfotit se s námi chtěli téměř všichni. Někdy jsme se fotili ve dvou, ve třech, jindy celá třída. A k tomu alespoň dva, tři usměvaví turisté z Asie. A jak nám děkovali a mávali!
Po Starých zámeckých schodech se jde dolů docela rychle. Ono nám také prohlídkou celého Hradu pěkně vyhládlo. Dole nás v parku u Malostranské čekala první zastávka, to abychom se posilnili na objevování Malé Strany. Malebnými uličkami jsme se brzy dostali ke chrámu sv. Mikuláše, pak jsme se protlačili (tady už davy turistů) na Karlův most, kde jsme si ukázali alespoň z dálky Národní divadlo, kterému dnes díky tomu sluníčku střecha svítila pěkně do daleka, a pak už hurá na Orloj.
Staroměstské náměstí bylo naší další zastávkou. Tady nám chtěli pouliční prodavači prodat všechny možné cetky, ale my jsme je nechtěli. Šetřili jsme totiž peníze na další svačinu, tentokrát jsme dostali chuť na trdelník. Ten jsme si koupili v dolní části Václavského náměstí. A chutnal nám velice, to se ví!
U koně (jak se v Praze lidově říká), tedy u jezdecké sochy sv. Václava, jsme se všichni vyfotili – už posté asi – a pak, památky, nepamátky, hnali jsme se za slíbenou závěrečnou atrakcí. Ano, je to americký řetězec rychlého občerstvení, ano, nikdo neodolal, ne, nechtělo se nám domů. Ale do autobusu spíše ano. Moc nás z toho celého dne plného zážitků bolely nohy.
Ale někdy příště jedeme do Prahy zase. A moc rádi! Paní učitelky k tomu jen dodaly, že doufají, že to nebude pouze kvůli těm hranolkám…

Galerie

 

logocof1.jpgEvropské strukturální a investiční fondy, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Investice do rozvoje vzdělávání